Proč právě i kosmonauti praktikují intenzivně Tchaj-ťi a v čem jim pomáhá?
Proč NASA přijala čínské cvičení Tchaj-ťi jako jeden ze svých tréninkových programů pro astronauty?
Lze zažívat stav beztíže / lehkosti i na Zemi při praktikování pohybového umění Tchaj-ťi?
Co je příčinou povznesené, euforické, opojné nálady a zažívaného blaha cvičenců Tchaj-ťi?
Jakým způsobem vás Tchaj-ťi dokáže propojit s vesmírem?
Jak může trénink vnímání gravitace a atmosférického tlaku podpořit pohyb, čchi a zdraví? (video)
Jak umění Tchaj-ťi trénuje extrémní krajnost obou vesmírných polarit a co je při tom evokováno?
Proč je cvičení Tchaj-ťi na Zemi nesrovnatelně účinnější než v kosmu?
Zvládne si Tchaj-ťi poradit s osteoporózou nejen u kosmonautů?
Jaká je podstata a princip dlouhověkosti a celoživotního zdraví?
Vyjasněme si nejprve pojmy kosmonaut, astronaut, tchajkonaut a tchaj-ťi čchüan („taj-či“):
Čínská tradice vysvětluje pojem a princip tchaj-ťi jako: Velký předěl, Nejvyšší počátek, Velká polarita, Extrémní krajnost (protikladů)… Volně přeloženo: projevený vesmír v jeho dynamice, proměnách… Překlopení Prapůvodní Jednoty, Nevydělenosti (wu-ťi) a počátek kosmogeneze i její příčinu.
Dle taoistů má tchaj-ťi (Nejvyšší počátek, vesmír…) původ ve vrcholném nebytí wu-ťi, kterým počíná vesmír. Tchaj-ťi poté plodí jang a jin, dynamické proměny mezi: čas – prostor, nebe – země, uvnitř – venku…
Pohybové, energetické a původně bojové umění tchaj-ťi čchüan („taj-či“, „taiji“, „taichi“…) je založeno na využívání, praktické aplikaci vesmírného principu tchaj-ťi a jeho dvou hybných silách, polaritách: jin a jang. Ve svém mikrokosmu, v těle.
Kosmonaut / astronaut se v Číně označuje jako tchajkonaut. Proto, že pojem tchaj znamená v překladu čínského jazyka do češtiny cosi obrovského, tedy i vesmír, kam se tchajkonaut, tedy čínský kosmonaut, astronaut vypravuje.
Tchajkonautem by se vlastně dal volně označit i praktikant umění tchaj-ťi. Neboť před začátkem libovolné pohybové sestavy je vnitřně prázdný a přítomný ve stavu wu-ťi (před stvořením vesmíru), zahájením „akce“, „startu rakety“, tj. cvičením celé sestavy tchaj-ťi (třeba 9, 13, 24, 40, 42, 74, 108 forem) pak navíc přechází do principu tchaj-ťi.
Tedy ZAKOUŠÍ ve vlastním mikrokosmu těla tou kterou sestavou vesmírný princip proměny jinu a jangu, VESMÍRNÉ PLYNUTÍ. A poté se opět při ukončení sestavy (vesmírné zkušenosti) navrací do nepohnutelnosti těla, mysli, vesmíru: wu-ťi. Kruh se uzavírá. Stav wu-ťi je samozřejmě po celou dobu imanentně přítomen „na pozadí“ i během pohybu tchaj-ťi.
Díky přirozeně rozvíjené senzitivitě, kultivaci energie čchi, plynutí, důsledné aplikaci principu tchaj-ťi (jin – jang), na kterém je cvičení tchaj-ťi čchüan založeno, si postupně praktikant tchaj-ťi začíná uvědomovat reálný vesmírný stav ve svém vlastním těle, mikrokosmu, ale i to, že vesmír není „TAM“, ale že začíná / je přímo TADY. Propojuje tak mikrokosmos a makrokosmem což ho osvobozuje pro následnou možnou hlubší životní zkušenost.
O jaký vesmírný stav, že to vlastně jde? Vydržte ještě malou chvilku…
Děláme jednu velkou chybu – omezili jsme své vnímání vesmíru na vnímání jeho kvantity. Tedy jako nekonečný prostor, který v sobě tu a tam nese nějaká vesmírná tělesa, hmotu, vlny, energii, obecně veškerý obsah… Většinou převažuje vnímání vesmíru jako obrovské nekonečné černé prázdnoty. Vesmír je tedy popisován jako vše co fyzicky existuje, celý časoprostor / časoprostory s veškerou hmotou a energií. Zjednodušeně vše co se nachází mimo Zemi…
Etymologicky vzniklo české slovo vesmír z ruského весь мир (ves mir – „celý svět“). Z vyprávění mého učitele však mj. vyplývá, že ves – mir znamená volně přeloženo i všechen mír, všechen pokoj, svatý pokoj. A je to skutečně tak: ruské весь znamená celý, všechen, veškerý a ruské mir znamená nejen svět, ale má též i tyto významy: mír, klid, tichost, smíření se, upokojení se…, stav bez vnitřní nebo vnější války, tedy stav bez jakékoliv rezistence, konfliktů, vzdorů. „Svatý pokoj“. „Svatý klid“…
Zkusme nově kvalitativně vnímat vesmír jako všechen mír, tedy nekonečný všudypřítomný pokoj, obrovské , úplné a naprosté (tchaj čínsky, ves – rusky) oddechnutí a upokojení (mir). Už začíná být jasné k jakému ves-míru, jako kvalitativnímu kosmickému stavu, vede praktikování tchaj-ťi čchüan („taj-či“, „taiji“, „taichi“…)?
A viděli jste někdy cvičení tchaj-ťi naživo? V jakém obrovském (tchaj) upokojení a oddechnutí plyne praktikant tchaj-ťi čchüan prostorem bez jakéhokoliv vnitřního / vnějšího konfliktu, bloku?
Cesta do vesmíru je tedy i cestou do (vnitřního) vesmíru, tedy do stavu všeho pokoje a oddechu.
Dosažení těchto kvalit obrovského (ves-mírného) ztišení a upokojení (třeba právě skrze tchaj-ťi čchüan) vede současně k obrovskému zklidnění a zároveň povznesení srdce – mysli, ducha (Sin: čínsky pchin-jinem xīn, znaky 心) ).
Krystalicky jasný duch, vědomí, je pak schopno nahlédnout podstatu celého vesmíru se všemi galaxiemi, světy apod. Tak jednoduché je cestování do vesmíru. Cesta dovnitř se „překlopí“ k poznání i toho co je „venku“ :-). A tchaj-ťi čchüan („taj-či“, „taiji“, „taichi“) k tomu může být ideálním nástrojem a ještě vás automaticky udrží při skvělém zdraví a vitalitě s pocity plnými života. No nestojí to za trochu pozornosti?
Jsme ve vesmíru pořád, i naše tělo, náš mikrokosmos je v tuto chvíli i kdykoliv jindy ve vesmírném prostoru. Z vesmírného prostoru nelze nikdy žádnou jeho část jakkoliv izolovat, vyjmout. Sice jsme současně, relativně, na Zemi ale ta s námi pluje otevřeným vesmírem. I prostor této místnosti je vpravdě vesmírným prostorem.
Jakmile se praktikant tchaj-ťi uvnitřní, začíná si toto zřetelně uvědomovat – svou centrovanou pozici uprostřed vesmíru v těle a jeho kořenech a hlavou, korunou, ve vesmíru. Těžké prvky jin (veškeré obsahy všech úrovní, napětí, psychosmog…) klesají dolů, lehké prvky jang vzlínají nahoru, posilují bdělé uvědomění a propojení s Univerzem. Tok dynamického aspektu vesmírné energie a svůj soulad plynutí s vesmírem.
V podmínkách bez gravitace dochází k poměrně rychlému úbytku svalové a kostní tkáně, protože kosterně-svalový aparát není gravitací zatěžován a tím pádem aktivován a vyživován tolik, jako je tomu na Zemi v podmínkách gravitace. Aby mohli kosmonauté uchovat své zdraví a schopnost pracovat v dlouhobém horizontu, musí správně cvičit.
Při cvičení tchaj-ťi si začnete připadat jako perfektně seřízený hodinový strojek. Všechny tělesné části budou navzájem ve vlně dokonale spolupracovat jako dobře promazaná a seřízená ozubená kolečka, převody. Jde o specifickou integrující zkušenost která je pro toto cvičení dokonale propojující tělo a ducha typická.
Cvičení tchaj-ťi, podobně jako související cvičení Zhan Zhuang (jde vždy o součást výcviku v tchaj-ťi) může, dnes již dle řady lékařských studií, účinně stimulovat kostní a svalová vlákna a účinně předcházet symptomům osteoporózy; vyrovnat tělo, ovládat držení těla, upravit psychologii i zvýšit imunitu. Proto je tchaj-ťi nejlepší způsob, jak se astronauti mohou adaptovat na vesmírné prostředí. NASA byla první, která přijala čínské cvičení tchaj-ťi jako jeden ze svých tréninkových programů pro astronauty.
Jaká je podstata a princip dlouhověkosti a celoživotního zdraví?
Poznámka ohledně osteoporózy a jiných potíží v souvislosti s Tchaj-ťi: rozprouděním a posílením čchi (tzv. postnatální čchi) nemusí tělo sahat do rezervních zásob (prenatální čchi) a vyčerpávat tak (přemíru) energie, minerálů a vitamínů, které tak snáz tělo udrží. Představa 2 nádob: na druhou rezervní nádobu (prenatální rezervní čchi) sáhne tělo až v případě krize a velkého vypětí poté, co nestačí nebo vypotřebuje nádobu první (postnastální čchi – doplňována cvičením čchi, dechem, stravou, životosprávou).
Když dojde na využívání prenatální čchi z druhé nádoby (tato nejde doplňovat – je vrozená), jde už často o život, tělesnou degeneraci nebo (riziko) vážné onemocnění – životní svíce uhořívá závratnou rychlostí. Proto je třeba umět pracovat s čchi a tu pravidelně udržovat v nadbytku pravidelným cvičením čchi, např. praktikou Tchaj-ťi, aby tělo nesahalo do rezerv prenatální čchi ve druhé nádobě resp. až co možná nejdéle v životě, ideálně v naplněném zdravém stáří. To je podstata dlouhověkosti a celoživotního zdraví.
Stimulace a vyživování kostní, svalové a fasciální tkáně se děje v tchaj-ťi mj. i mechanismem řízení energie (čchi) záměrem (yi) na podkladě upokojeného srdce – mysli (sin). Zdaleka tedy nejde jen o práci se strukturou v pohybu či klidu v podmínkách gravitace nebo v beztížného stavu, jak by se mohlo zjednodušeně zdát. Tělo a energie v tchaj-ťi přesně reagují na záměr mysli praktikanta.
„Ačkoliv astronauté tráví na palubě vesmírné stanice ISS klidně i půl roku, dosud se počítalo s úbytkem 1–2 procent kostní hmoty za každý měsíc v beztížném stavu. A i když by celkových 12 procent za 6 měsíců činilo významné číslo, rekonvalescence měla probíhat uspokojivě a předpokládalo se, že astronauté zatížením pohybového aparátu díky gravitaci kostní hmotu opět získají. Jak uvádí lékař a ředitel McCaigova institutu pro zdraví kostí a kloubů Steven Boyd ve studii zveřejněné odborným časopisem Scientific Reports, ztráta kostní hmoty za pouhých několik měsíců ve vesmíru odpovídá přirozené degradaci kostí za několik desítek let. A nebudou to zřejmě pouze kosti, jak podotýká Guillemette Guaquelin-Koch, vedoucí výzkumnice francouzské vesmírné agentury CNES. I při dvou hodinách sportu denně je to ve stavu beztíže, jako kdybyste byli po zbývajících 22 hodin připoutání na lůžko. Stav beztíže je nejdrastičtější fyzickou nečinností, jaká existuje.„ citace z tohoto zdroje…
V gravitačním poli naší planety je cvičení tchaj-ťi nesrovnatelně účinnější než u kosmonautů ve stavu beztíže. Na rozdíl od kosmonautů, hledáme, trénujeme a kultivujeme co možná nejsilnější gravitační vjem. Ale i vjem působení atmosférického tlaku na naše tělo, tj. cca 16 tun atmosférického sloupce, který působí na plochu povrchu našeho těla, průměrně 1,6 metru čtverečního.
Dá se říci, že gravitaci při cvičení vědomě využíváme. Její uvědomění a trénink jejího zesíleného vnímání nám pomáhá hromadit energii čchi, zlepšovat oporu, centrovat klouby i sedimentovat psychosmog. Gravitační zátěž a dodržení principů cvičení zesiluje hustotu kostí, aktivuje fasciální a neuronovou síť apod. Záměr (yi) v tchaj-ťi podporuje tok energii (čchi) až do morku kostí, nejhutnější tkáně těla. Kosti jsou takto vyživovány. V čchi-kungu a tchaj-ťi je běžně známá praktika vyživování kostního morku.
Pokud vás zajímá mechanismus jakým se toto všechno děje, zhlédněte mé nové doprovodné video níže k tématu ze srpna 2022:
Fyzioterapeut, kolega, Jan Pletánek ve svém článku Potenciál cvičení taijiquan aneb The best to the max :
„Předně ale říkám, že nechci nikoho k něčemu přemlouvat. Chytrému je nicméně potřeba napovědět a říci mu o té možnosti. Kdo má tedy uši k poslouchání, ať slyší.
Proč je taijiquan (tchaj-ťi, tai-či) nejlepší cvičení, které bylo kdy vytvořeno?
Odpověď je snadná – protože je nejkomplexnější a vše, co se v něm naučíte, je okamžitě aplikovatelné v každodenním životě.
Za sebe říkávám, až bude něco lepšího než taiji, začnu to bez váhání dělat. Objel jsem doslova celý svět a nic lepšího jsem nenašel.“ – tolik Jan Pletánek.
Přesně to je jedním z cílů či doprovodných efektů cvičení tchaj-ťi:
– tréninkem oddělit těžké prvky jin a ty nechat klesat a lehké prvky spolu se zažívanou lehkostí nechat současně stoupat. Mít prožitek tíže či lehkosti jednotlivě, postupně nebo i naráz současně, je pak jen otázkou vteřinového posunu pozornosti, identifikace.
Jistě, subjektivně lze lehkost bytí ve vědomí, energii a těle zažít a pokročilý praktikant tchaj-ťi tuto opojnou bytostnou životní lehkost také běžně a pravidelně zažívá. A euforie, blaho, pramenící z této lehkosti přetrvává desítky minut i hodin po cvičení – toto vám potvrdí 100% každý pokročilý praktikant tchaj-ťi. Proč myslíte, že cvičíme právě tchaj-ťi a ne něco jiného? 🙂
Jen se kohokoliv z nich zeptejte na tuto opakovanou, pravidelnou, subtilní, srandovně – vtipnou euforickou zkušenost, „nesnesitelnou lehkost bytí“, která se dostavuje každému kdo cvičí tchaj-ťi nějaký čas a správně dle principů.
Skvělá nálada, povznesení, vtipkování, zázračné oživení a vitalizování, reakce ostré jak břitva, … jsou jen druhotnými doprovodnými jevy zkušenosti zažívání této primární lehkosti bytí. Praktikou tchaj-ťi projasněného (JANG) ducha po odsedimentování těžkého zatemňujícího JIN.
Dost možná právě proto cvičíme s takovým nadšením, protože víme jak báječná a komplexní zkušenost bude pravidelně evokována, jak báječně a suprově se budeme zase cítit při praktikování i poté. Neexistuje dosud nic lepšího než tchaj-ťi, co by tuto zkušenost mohlo evokovat lépe a snadněji. Byli bychom jinak první, kdož by do toho jinak šli, to je jasné.
K čemu zde dochází?
Energie, čchi a tíže, klesající, hromadící se a sedimentující do spodního tan-tchienu, hara (zemském středu v těle, těžišti), do kořenů – na jedné straně a na straně druhé opačný pól zjevující se samovolně („bonusově“) v důsledku předchozí „práce“ na zakořeňování, sedimentování, hlubinném uvolňování se, ponořování se, zlepšování opory… Zjevující se a prosakující jako lehkost, čisté, neposkvrněné, pra-původní vědomí... Jazykem dneška odpovídající tzv. rozšířenému vědomí, bytí v přítomnosti, vypnutí mysli nebo jednoduše: oddechnutí si a odstup od svého každodenního osobnostního já které má jméno, podobu, profesi, společenskou roli apod.
Naprosto do dokonalosti dovedená opora dole (v každé pozici – postuře včetně variací i přechodů mezi nimi) spolu s hlubokým zakořeněním a hluboký pocit přítomnosti v těle (jin) vede logicky a automaticky i k druhému pólu (jang): k bytostné lehkosti, euforii, rozšíření vědomí, posunu „TAM NAHORU“, vyživení a rozvoj mozkových center.
Blik – a mozková centra CNS, neurální i fasciální systémy se rozsvítí, stovky let nepřekonatelným cvičením tchaj-ťi, jak vánoční stromeček.
Pro vnímání a trénink tíže a lehkosti platí v tchaj-ťi tyto principy jinu / jangu hovořící stále o tomtéž:
“Chceš-li vyskočit nahoru (jang), musíš se nejprve odrazit dole (jin)“
“Zalévej rostlinu u kořenů (jin) a listy (jang) budou s lehkostí pučet s růst”
„Cesta nahoru, do plusu, lehkosti, přirozenosti, rozhodně nevede přes výkon, sílu či boj (jang), ale přes hluboké přijetí a uvolnění se směrem dolů ke kořenům (jin).“
„Teprve hlubokým prožitkem přítomnosti v těle (až do hloubky kostí, do kostního morku – poznámka), dokonalým vnímáním a propojením těla (jin), skrze volný, odblokovaný tok čchi, lze přirozeně zažívat hodnotnou nadosobní a transcendetní zkušenost, původní nezkalenou životní radost, lehkost (jang) i klidné sebenaplňující životní spočinutí a oddechnutí.“
Ještě jednou a možná ještě trochu jinak:
Existuje nebe – nahoře (jang) a země – dole (jin). Naše bytost je dvousložková, jin / jang. Tíže, gravitace a vše co jí podléhá, „jde dolů“, nebo se „kontrahuje dovnitř – opora, soudržné síly hmoty“, tedy i fyzické tělo je jin. Lehkost, otevřený prostor, nebe, vesmír vše „nahoře“ a „rozšiřující se“ je jang. My nejsme jen tělo, jin. Jsme i vědomí – jang. Tělo podléhající gravitaci připadá zemi, vědomí jest nebe. Jak již bylo zmíněno, těžké prvky jin klesají dolů, vlivem gravitace, k zemi. Lehké prvky jang naopak stoupají k nebi, resp. „lehké prvky“ jsou tím, co zbude v prostoru existence po odsedimentování „těžkých prvků“ dolů.
Více o 2 složkách naší bytosti zjistíte v tomto mém starším videu:
Cvičení tchaj-ťi má bohatý vnitřní obsah a je velmi pěkné na pohled a příjemné na zacvičení. Pohybujete se při něm o několik řádů kvalitněji, chytřeji, důmyslněji a luxusněji – ve vlně – než při jednoduchém Čchi-kung. Tchaj-ťi pracující s polaritami jin / jang propojí a integruje tělo nerovnatelně lépe než Čchi-kung.
Tchaj-ťi je totiž nadstavba čchi-kungu: čchi-kung v sobě tchaj-ťi automaticky zahrnuje.
Se cvičením tchaj-ťi (taiči) časem zakusíte na vlastní kůži rčení „Život plyne“.
I jako úplné začátečníky vás ihned tchaj-ťi již při a po několika prvních lekcích šoupne do příjemných stavů TADY a TEĎ.
Přirozeně se začnete soustředit a postupně srovnáte i harmonizujete mozkové funkce a odblokujete nové možnosti.
Jako pokročilejší tu a tam zažijete i hlubší stavy např. „vesmír sám cvičí skrze mě, sám hýbe tímto tělem, myslí, pozorností“. „TAO v pohybu skrze toto tělo…“. „Střed vesmíru je právě TADY, v ose tohoto těla“. „Přítomnost probleskující do Věčnosti“. „Všechna JINDE jsou TADY, všechna JINDY jsou TEĎ“…
A přesně tak nás cvičení tchaj-ťi propojuje s vesmírem, Zemí i se sebou samými…
Nemyslíte, že tchaj-ťi stojí za trochu pozornosti a za relativně nenáročný výcvik? Brzy se totiž vložený čas a energie začne radostně vracet. Je tomu všemu tak alespoň v mém způsobu výuky tchaj-ťi stylů Yang a Čchen od roku 2001 v Plzni.